Zápisy v kronice předínských hasičů začínají krátkým shrnutím historie sboru od roku 1897 do roku 1923. Z tohoto období existují pouze kusé informace o fungování sboru, pravidelné zápisy jsou v kronice až od roku 1923, resp. 1925 (zápis pro rok 1924 chybí). Kronika byla sestavena zpětně tehdejším jednatelem a kronikářem sboru Janem Zabloudilem, jedním z nejvýznamnějších funkcionářů v historii sboru. Zápisy do roku 1950 sestavil na základě informací, které získal z tzv. protokolů hasičských schůzí a ze zápisů v obecní kronice. Pozdější zápisy prováděl již jako řádný kronikář sboru. Po úmrtí pana Zabloudila v roce 1990 vedl krátce kroniku tehdejší student brněnského VUT Zdeněk Skála. Poslední zápis v kronice je prozatím z roku 1996. Od této doby se ve sboru bohužel nenašel nikdo, kdo by v této náročné, ale důležité práci pokračoval – podklady v podobě zápisů z porad a valných hromad sboru jsou pro něj pečlivě připraveny.
Ze zápisů z let 1923 až 1929 je možné utvořit si představu především o změnách členské základny a výboru sboru, o účasti sboru na kulturních akcích v okolí, o krizi ve sboru v roce 1928 a o zásazích u mimořádných událostí. Právě v roce 1923 vypukl dosud největší požár v historii Předína! Níže uvedené přepisy jsou uvedeny doslovně – dle zápisů v kronice a včetně členění na odstavce.
1923
V pamětní knize městyse Předína je na str. 27 zapsán požár, ke kterému došlo 9. září 1923 ve 13,30 h ve stodole v domě č. 6 Jana Kováře. Protože bylo velmi sucho a stodoly naplněny, velmi rychle se rozšířil a zachvátil celé pořadí domů u rybníka v ulici pod kostelem. Úplně vyhořely domy č. 2, 3, 29, 87, 5, 4, 80, 96 a 6. Zasahovalo 11 stříkaček. Zvláště vydatná byla pomoc has. sboru z Opatova, který u domu č. 117 požár zastavil. Škoda činila asi 350 tisíc a byla jen částečně kryta pojištěním. Příčina požáru byla neznámá.
1925
Sbor měl 42 členů, z toho bylo 27 činných a 15 přispívajících. V čele sboru stál předseda Jakub Obůrka, jednatelem byl Matěj Vídenský, pokladníkem Alois Babor, velitelem Blažej Lapeš.
Sbor zasahoval při povodni při průtrži mračen dne 11.5. a dne 27.7. při požáru po úderu blesku, který zapálil stodolu F. Binky č. 37. Požár rozšířil se tak, že vyhořely stodoly Karla Vídenského č. 36 a Ed. Nováka č. 114.
Trenovalo se cvičení se sekyrkami, cvičili se trubači. Za vedení říd. učitele Skály sbor nacvičil dvě divadelní hry – Na statku a v chaloupce a hru Pustina – uspořádal hasičský ples, slavnost pod májí a oslavu 28. října s průvodem obcí.
Několik členů zúčastnilo se has. sjezdu v Brně.
Všichni členové jsou pojištěni proti úrazu. Sbor dostal nosítka, lékárničku a obvazy, aby mohl vytvořit samaritánskou četu.
J. Michálek a V. Čech byli zvoleni do župního výboru.
1926
Výbor hasičského sboru byl tento:
předseda Jakub Obůrka, místopředseda Jaroslav Polívka, pokladník Alois Babor, jednatel Josef Kaška, náčelník Josef Valeš, podnáčelníci Josef Michálek a Jaroslav Božejovský, zbrojmistr František Veleba, četaři Ant. Havel a Frant. Kacetl, členové výboru: Blažej Lapeš, Josef Krutiš, Matěj Benda, Augustin Špaček a Pavel Oliva.
Sbor čítal 46 členů, z toho 31 činných a 15 přispívajících. Do sporu přistoupili Špaček Augustin, Benda Antonín, Kašpárek Ladislav, Vídenský Eduard, Pospíchal František a jako přispívající člen P Novotný Šimon, farář.
Sbor zasahoval 26.6. při požáru dřevěného domku č 116 p. Josefa Kreuze; byla to památná stavba z roubených trámů.
Sbor uspořádal hasičský ples u Rambousků (10.1.), kácení máje (13.6.) a zúčastnil se župní valné hromady v Třebíči.
1927
Sbor čítal 52 členů, z toho bylo 34 členů aktivních a 18 přispívajících. Protože během roku zemřel mpřed. Jaroslav Polívka, nastoupil na jeho místo Josef Krutiš. Do sboru přistoupili Karel Paulas a František Vladyka, za přispívajícího Alois Šilhavý.
Sbor zasahoval u tří požárů, 2 × v Opatově, jednou doma v Předíně. Opět uspořádal hasičský ples (16.1.), kácení máje a vyslal delegáty na župní valnou hromadu a na župní sjezd v Heralticích a na krajanskou výstavu ve Znojmě.
Hasičskému sboru v Třebíči bylo půjčeno 200 Kč na automobilovou stříkačku. Většina členů sboru se hlásí do župní pohřební pokladny.
1928
Tento jubilejní rok byl velice rušný. Delegáti sboru byli vysláni do Třebíče, kde se zúčastnili župní valné hromady a současně odhalení župního praporu a odevzdání automobilové stříkačky hasič. sboru v Třebíči; 14.4. pak se zúčastnili pohřbu čestného starosty Svazu dobrovolného hasičstva čs. Karla Vozába v Lukách u Jihlavy, 19.6. pak, či 13.6. zase uvítání p. pres. republiky T. G. Masaryka v naší obci. Také na „výstavu soudobé kultury v Brně“ (VSK) ve dnech 7. a 8.7. byli vysláni delegáti sboru.
Sbor uspořádal tradiční hasičský ples v sále u Rambousků, 8.7. výlet a v září poutní taneční zábavu.
Protože se ve sboru uvolnila kázeň, někteří si dobrovolnost vykládali po svém, účast na cvičeních a schůzích upadala a nedbalo se o údržbu has. materiálu, velitel Josef Michálek na členské schůzi 9.7. složil svou funkci. Svým činem strhl i řadu ostatních členů, kteří ho následovali, že ze sboru vystupují.
Byla tedy svolána mimořádná valná hromada (21.7.), na kterou byl přizván i župní starosta F. Brabenec. Celá záležitost byla jím uvedena na správnou cestu, byly provedeny nové volby a mnozí, kteří rezignovali – až na čtyři – se opět vrátili k další hasičské práci. Ve výboru byla provedena změna ve funkci jednatele; byl zvolen Fr. Ehler namísto F. Fatrdly a na místo Jos. Michálka převzal funkci náčelníka Aug. Špaček. Sedm členů vystoupilo z has. pohřební pokladny, vystoupil Fr. Hobza, přihlásil se do sboru nový člen Jos. Havelka, takže na konci roku sbor čítal 48 členů, z toho 30 aktivních a 18 přispívajících.
1929
Výbor organizace se v tomto roce neměnil; jenom do funkce jednatele byl schválen Matěj Havlík. Zbývající bratři (3) vystoupili z bratrské pohřební pokladny. Stav členů je 44 = 27 + 17.
Sbor zasahoval u tří požárů ve Valdorfě, v Předíně a v Opatově.
Uspořádal hasičský ples v hostinci p. Nováka a taneční zábavu. Zúčastnil se společné oslavy 80. narozenin T. G. Masaryka. Byla vyslána delegace na župní sjezd do Mohelna a na hasičské slavnosti ve Staré Říši a v Dlouhé Brtnici.
V tomto roce se hodně uvažovalo o zakoupení starší motorové stříkačky od sboru v Třebíči, ale protože nejsou peníze, nejde to. Ani člen sboru Václav Čech, tehdejší starosta obce, toto přání sboru v obecním zastupitelstvu neprosadil.
Zbrojmistr F. Veleba každý rok volá po opravě přileb a zakoupení čamar, ale marně.
Opis kroniky, roky 1923–1929
Opis kroniky, roky 1930–1939
Opis kroniky, roky 1940–1949
Opis kroniky, roky 1950–1959
Opis kroniky, roky 1960–1969
Opis kroniky, roky 1970–1979
Opis kroniky, roky 1980–1989
Opis kroniky, roky 1990–1996