Každé ráno zvedáme vlajku za zvuků státní hymny. Je to pěkná písnička. Všichni už musí mít vyčištěné zuby a jde se na rozcvičku. Protahujeme se od hlavy k patě. Posilujeme ruce, nohy a běháme jak divočáci.

Ze včerejška jsme zapomněli napsat, že byl velký turnaj v pexesu. Nejlepší byl Vítek Vaňkát, vyhrál každou hru – je to hlavička.

Dnes jsme už potřebovali prohnat naši hasičskou mašinu, a tak byl plán po snídani jasný. Než oschla tráva, zorientovali jsme mapu, naučili se značky, které se na mapách používají, a šli jsme na to. Někteří se těšili jako šílení a některým se zase vážně nechtělo. Ale jak se řekne: „Závodníci na místa…“, to už je každý v pozoru a výstřel a voda letí.

Lodní uzel, tesařský uzel, zkracovačka – uzly už jsou pro nás hračka.

Při zdravovědě se nejvíce na stoličce nosila Eliška. Vyzkoušeli jsme si také bouřku a pěkný slejvák a všichni to zvládli.

Večerní blázince před večerkou, to bylo dneska naše. Jak zmizely mraky, lítali jsme v kalužinách jako naše oblíbené prasátko Pepina.

Rozhodně nesmíme zapomenout na výkon našeho kuchařského týmu. Dneska zase na výbornou. Večer jsme se konečně taky dostali k nejvíc tradiční tábornické činnosti – opékání špekáčků. Bylo to s chlupem, ale stihli jsme to před bouřkou.

Třetí den je nazýván kritickým, obavy byly, ale zvládli jsme to bez větší újmy na zdraví i na duši.

foto zde: